Alexander Grothendieck

Alexander Grothendieck
Alexander Grothendieck
	Alexander Grothendieck v roce 1970
Rodné jméno	Alexander Raddatz
Narození	28. března 1928; Berlín
Úmrtí	13. listopadu 2014 (ve věku 86 let); Saint-Girons
Bydliště	Vendargues (1945–1948); Lasserre (1990–2014); Berlín
Alma mater	Le Collège-Lycée Cévenol International (1942–1945); Univerzita v Montpellier (1945–1948); École normale supérieure (1948–1949); Nancyská univerzita (1949–1953)
Povolání	matematik a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé	Národní centrum vědeckého výzkumu (1950–1958); Institut des hautes études scientifiques (1959–1970); Francouzská kolej (1970–1972); Univerzita Paříž XI (1972–1973); Univerzita v Montpellier (1973–1984); Národní centrum vědeckého výzkumu (1984–1988)
Ocenění	Péccotův kurz (1957); Fieldsova medaile (1966); Médaille Émile Picard (1977); Crafoordova cena za matematiku (1988)
Rodiče	Saša Šapiro a Hanka Grothendiecková
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexander Grothendieck (28. března 1928 v Berlíně – 13. listopadu 2014 v Saint-Girons) byl francouzský matematik německého původu, který se výrazně podílel na rozvoji algebraické geometrie. Mezi jeho nejznámější úspěchy patří důkazy většiny Weilových domněnek (poslední z nich později dokázal jeho žák Pierre Deligne), ovšem podstatnější je jeho celkový vliv na rozvoj oboru, na algebraickou geometrii, homologickou algebru, topologii i funkcionální analýzu. Byl jedním z členů skupiny Nicolas Bourbaki. V roce 1966 byl oceněn Fieldsovou medailí. V druhé části života se vědy vzdal ve prospěch politického aktivismu a v závěru života se u něj patrně rozvinula psychóza.