Alexander Grothendieck | |
---|---|
![]() Alexander Grothendieck v roce 1970 | |
Rodné jméno | Alexander Raddatz |
Narození | 28. března 1928 Berlín |
Úmrtí | 13. listopadu 2014 (ve věku 86 let) Saint-Girons |
Bydliště | Vendargues (1945–1948) Lasserre (1990–2014) Berlín |
Alma mater | Le Collège-Lycée Cévenol International (1942–1945) Univerzita v Montpellier (1945–1948) École normale supérieure (1948–1949) Nancyská univerzita (1949–1953) |
Povolání | matematik a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Národní centrum vědeckého výzkumu (1950–1958) Institut des hautes études scientifiques (1959–1970) Francouzská kolej (1970–1972) Univerzita Paříž XI (1972–1973) Univerzita v Montpellier (1973–1984) Národní centrum vědeckého výzkumu (1984–1988) |
Ocenění | Péccotův kurz (1957) Fieldsova medaile (1966) Médaille Émile Picard (1977) Crafoordova cena za matematiku (1988) |
Rodiče | Saša Šapiro a Hanka Grothendiecková |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alexander Grothendieck (28. března 1928 v Berlíně – 13. listopadu 2014 v Saint-Girons) byl francouzský matematik německého původu, který se výrazně podílel na rozvoji algebraické geometrie. Mezi jeho nejznámější úspěchy patří důkazy většiny Weilových domněnek (poslední z nich později dokázal jeho žák Pierre Deligne), ovšem podstatnější je jeho celkový vliv na rozvoj oboru, na algebraickou geometrii, homologickou algebru, topologii i funkcionální analýzu. Byl jedním z členů skupiny Nicolas Bourbaki. V roce 1966 byl oceněn Fieldsovou medailí. V druhé části života se vědy vzdal ve prospěch politického aktivismu a v závěru života se u něj patrně rozvinula psychóza.